Jak zachránit jídlo a neplýtvat potravinami

Jak nakládáte s potravinami, které kupujete? Stane se vám, že to neodhadnete a musíte něco vyhodit? Kolik si myslíte, že to ročně dělá peněz? Dělá to tolik, že při lepším plánování a vaření si za tyto ušetřené peníze můžete dopřát luxusní víkend ve dvou nebo mít dostatek financí na kvalitní doplňky stravy bez kompromisů. A to už není zanedbatelná částka. Pojďte se s námi naučit, jak plánovat, nakupovat a vařit beze zbytku. Jak moc plýtváme potravinami? Podle průzkumu se v EU vyhodí 127 kg potravin ročně na jednoho člověka. Což je nemalé číslo a zjistilo se, že 55 % tohoto odpadu tvoří domácnosti. Mendelova univerzita v Brně zkoumala kolik průměrně potravin vyhodí obyvatelé brněnského sídliště a zjistila, že jeden člověk ročně vyhodí 37,5 kg potravin. Společně poté s organizací Zachraň jídlo a Vysokou školou ekonomickou vypočítali, že rodina o 2 dětech a 2 dospělých vyhodí jídlo za 14 076 Kč. Když se číslo přepočte na průměrnou domácnost, dělá to přes 8 000 Kč. Ušetřit 8 000–14 000 Kč ročně už se vyplatí. Obávám se, že pokud člověk nakupuje opravdu kvalitně a bohužel musí opakovaně potraviny vyhazovat, půjde o daleko vyšší částku. Pokud bych plýtvala potravinami jako průměrný člověk, při nákupu preferenčně bio a farmářských potravin bych za rok vyhodila i 30 000 Kč. A to už je teda pěkná pálka. Jíst nebo nejíst zkažené potraviny? Nejprve si uděláme jasno v pojmech,,minimální trvanlivost” a,,spotřebujte do”. Což se někdy plete. S minimální trvanlivostí se můžete setkat typicky na suchých či konzervovaných potravinách, třeba mouce, rýži, vločkách, koření nebo konzervě fazolí. Po skončení minimální doby trvanlivosti je zboží většinou zcela v pořádku a stačí pouze zapojit vaše smysly a vyhodnotit, zda je daná potravina v pořádku. Třeba u bílé rýže se není čeho bát, pokud jde však o celozrnné potraviny, jako je celozrnná mouka a obiloviny, vločky, ořechy či semínka, zde může dojít ke kažení – žluknutí tuků a není vhodné je skladovat příliš dlouho nad rámec minimální trva…